www.PRAMENY.net občerstvení pro duši

Hry - kategorie

Zdravím z nových Pramenů, na stránkách ještě pracujeme takže vše ještě není úplně dokončené. Bohužel nebylo možné přenést hodnocení a komentáře ze staré verze, začínáme tedy nanovo.

Právě přítomno: 57 hostů a žádný člen

pátek, 22 červen 2007 14:55

Tvář strachu Doporučený

Napsal(a) 
Hodnotit
(0 hlasů)

Tvář strachuByli jsme ohromení. Lidé si vybrali stranu a pak přispěchali se svými ostrými názory. Mladá matka byla odsouzena a poslána do vězení. Její druh už ve vězení byl, za brutální vraždu jejich malého dítěte. Jeho chování bylo neuvěřitelné a vzbudilo obrovské pobouření ve společnosti. Nikdo nedokázal pochopit, jak někdo může tak nemilosrdně zavraždit malé dítě. A jeho matka byla právě poslána do vězení za to, že své díte nebránila - za to, že neohlásila dřívější zneužívání a incidenty, kterých se její druh dopouštěl.

"Žila v hrůze o svůj vlastní život" volali její advokáti. A to také zdůrazňoval její obhájce. Naléhal, že ponížení už zažila dost, ztratila dost, byla už dostatečně otřesena svým zármutkem a že čas ve vězení nemůže udělat nic pro nápravu situace. "Je matkou dítěte. Jako rodiče máme posvátnou povinnost chránit své děti bez ohledu na následky." To byl názor soudu a většiny společnosti.

Tvář strachuByli jsme ohromení. Lidé si vybrali stranu a pak přispěchali se svými ostrými názory. Mladá matka byla odsouzena a poslána do vězení. Její druh už ve vězení byl, za brutální vraždu jejich malého dítěte. Jeho chování bylo neuvěřitelné a vzbudilo obrovské pobouření ve společnosti. Nikdo nedokázal pochopit, jak někdo může tak nemilosrdně zavraždit malé dítě. A jeho matka byla právě poslána do vězení za to, že své díte nebránila - za to, že neohlásila dřívější zneužívání a incidenty, kterých se její druh dopouštěl.

"Žila v hrůze o svůj vlastní život" volali její advokáti. A to také zdůrazňoval její obhájce. Naléhal, že ponížení už zažila dost, ztratila dost, byla už dostatečně otřesena svým zármutkem a že čas ve vězení nemůže udělat nic pro nápravu situace. "Je matkou dítěte. Jako rodiče máme posvátnou povinnost chránit své děti bez ohledu na následky." To byl názor soudu a většiny společnosti.

Nežádám vás, abyste si vybrali stanovisko. Jen bych chtěl, abyste se na chvilku zamysleli nad tím, co stojí v pozadí tohoto incidentu. Chtěl bych, abychom se zaměřili na moment strachu - strachu, který paralizuje a zastrašuje, a strachu, který nás znehybní a vysílí.

Byli jste už někdy vyděšení? Nemám teď na mysli dívat se na nějaký hodně děsivý horor, nebo zažít okamžitý strach, který ale za chvilku přejde. Mám na mysli neustálý pocit naprostého děsu o svůj život a o životy těch, které milujete!

Debata o matce a jejím nedostatku zodpovědnosti bouřila a mě nad ní bolelo srdce. Poznal jsem co je to děs. Měl jsem strach, že jsem vystavil celou svou rodinu obrovskému nebezpečí. Je to už dávno, ale tu a tam se něco přihodí a vrátí se mi to jako ledová ochromující vlna.

Strach je síla, která v nás má ničit Boží dílo. Strach se může stát naším nechtěným bohem, který z našeho nebeského Otce může udělat bezvýznamný přežitek našeho nedělního ghetta. Naše křesťanská víra tam zní tak upraveně a pěkně, mocně a podnětně. Ale víte, není ve skutečnosti testována, dokud neuvidíme tvář strachu ve vlastním zrcadle. Dokud nepocítíme její mrazivý dech na vlastním rameni a nezažijeme naprosté oslabení svých vlastních rozhodnutí.

Možná nám v našich chvílích strachu pomůžou bratr nebo sestra v Kristu získat trochu času na to, abychom dokázali svůj strach nějak vyřešit. Možná budeme dál odvážně dělat své každonenní záležitosti, které jsou pro život nezbytné a otevřeme dveře pro přítomnost Ducha Svatého. Ale v tavící peci skutečného života nakonec přijde čas, kdy bude třeba, abychom se my, kdo se bojíme, rozhodli jestli budeme nebo nebudeme věřit v Boží zaslíbení, že nám dá konečné vítězství nad smrtí. Musíme se rozhodnout že Bůh je s námi bez ohledu na okolnosti kolem nás - že tomu strachu nečelíme sami a že Boží Duch nás posílí když budeme dělat to, co je správné, i když si nebudeme jisti jestli na to budeme mít sílu!

Když jsem byl kluk, z hrdinských filmů jsem měl představu, že odvážný člověk nezažívá strach. Teď vím o něco víc. Vím, že Ježíš sám viděl tvář strachu modlil se: "Ať mne mine tento kalich." Viděl hrůzu pekla, které bude muset čelit na kříži a žádal, aby toho byl zproštěn. Ale tváří v tvář strachu šel ještě o krok dál: "Ale ne má vůle, ale ať se naplní ta Tvá." Když nemohl být vysvobozen od svého strachu, byl si jistý, že Bůh ho vysvobodí NAVZDORY jeho strachu. A tato největší zkouška víry se stala největším důkazem odvahy.

Když Ježíš přišel po bouřlivých vlnách za svými učedníky a řekl: "nebojte se, JÁ JSEM to!" Nemyslím, si, že jim říkal "ať na strach ani nepomyslíte" Ne, říká: "Tváří v tvář strachu rozpoznejte, že jsem tady. Ať vám strach nezabrání v tom, k čemu jsem vás povolal."

Je rozdíl mezi tím strach cítit a být jím ovládán. Je rozdíl mezi tím když se bojíme a když jsme strachem znehybnění. Odvaha znamená vidět tvář strachu a pak si zvolit volat k tomu, kdo nás ujišťuje, že nás strach nikdy nepohltí, k našemu velkému JÁ JSEM *. Odvaha znamená vidět tvář strachu a nedovolit, aby se stal naším Pánem.

  • v Bibli se Bůh nazývá "Já jsem" (poznámka překladatele)

Copyright: Phil Ware, Heartlight.org
Použito s laskavým svolením Heartlight
Původní článek v angličtině
Překlad: Jana Forsyth

Shlédnuto 4304 krát Naposledy změněno neděle, 02 červen 2013 21:56

Související položky (podle značky)

Zanechat komentář

Vkládejte prosím jen smysluplné komentáře. Komentář bude zveřejněn po schválení administrátorem. Urážlivé či jinak eticky nevhodné komentáře nebudou zveřejněny.