www.PRAMENY.net občerstvení pro duši

Hry - kategorie

Zdravím z nových Pramenů, na stránkách ještě pracujeme takže vše ještě není úplně dokončené. Bohužel nebylo možné přenést hodnocení a komentáře ze staré verze, začínáme tedy nanovo.

Právě přítomno: 96 hostů a žádný člen

Wallace a Gromit

6. leden 2011 in Logické 6693 hits

Pomocí malé helikoptéry plníte zadané úkoly. K této hře je potřeba alespň trochu umět…

4.50  from 32 Votes

Sklizeň

6. leden 2011 in Logické 5888 hits

Pomocí posunování a natáčení laťek dostaňte ovoce se stromu do košíku. Více úrovní. Ovládání:…

4.15  from 39 Votes

Vesmírný Jason

3. leden 2011 in Arkády 3806 hits

Jason ve vesmírné stanici narazí do vesmírného soba a ocitne se ve vesmírném bludišti.…

3.05  from 19 Votes

Bludiště 2

2. leden 2011 in Arkády 3502 hits

Proveďte oko bludištěm tak, aby se nedotklo stěn. Pozor, bludiště je v pohybu takže…

3.40  from 10 Votes

Hořká pilulka

2. leden 2011 in Arkády 3794 hits

Je to vždycky stejné. Hodí vás do žaludku a vy vůbec netušíte proč. Jen…

4.42  from 19 Votes

Safari fotky

2. leden 2011 in Dobrodružné 10898 hits

Máte za úkol pořídit co nejostřejší fotografie zvířete, které je vždy dopředu zadáno. Ovládání:…

4.27  from 44 Votes
Úvod - prameny.net
pátek, 22 červen 2007 14:49

Příliš blízko

Napsal(a)
Příliš blízkoPrázdninové cestování může být zajímavé. Všichni jsme namačkaní v jednom autě, nebo ještě namačkanější v letadle, plném nervózních lidí. Sedíme příliš těsně u sebe. Těsně zaklínění, sedíme moc blízko u sebe, příliš blízko! Příliš blízko, než abychom mohli zakašlat... ale někdo to nevyhnutelně udělá!

Když dorazíme, jsme ubytování v domě, který je navržen tak pro třetinu z množství lidí, které čeká před přeplněnou koupelnou a pere se o dálkový ovladač k televizi. Zjišťujeme, že jsme k sobě hodně blízko, příliš blízko. Příliš blízko, než abychom mohli zakašlat... ale někdo to nevyhnutelně udělá!

pátek, 22 červen 2007 14:42

Ten mizerný ventilátor

Napsal(a)
Ten mizerný ventilátorLukáš 16:10 Kdo je věrný v nejmenším, je věrný i ve velkém. A kdo je nepoctivý v nejmenším, je nepoctivý i ve velkém.

Listopad a prosinec se rozhodly stát měsíci náhlého a úplného zhroucení všeho mechanického v naší domácnosti. Nejdřív to byl ohřívač teplé vody v podkroví. Potom jedno auto, druhé auto a třetí auto. Potom drtič odpadu vypadl z dřezu. A k završení všeho se sporák rozhodl zkratovat a zničit ovládací panel. No, to se stává, když máte tři auta, která mají najeto přes 100 000 mil a bydlíte v deset let starém domě, kde se nikdy nic většího nevyměňovalo! Tohle by samozřejmě samo o sobě stačilo, jenže my jsme se ještě museli připravovat na svatbu, vánoční hosty, stěhování syna a jeho absolvování vysoké školy.

pátek, 22 červen 2007 14:37

Než přijde déšť

Napsal(a)

Než přijde déšťPořád něco odkládám. Řídím se heslem: "Proč to odkládat na zítřek, když to můžu odložit na příští týden." Pořád něco odkládám. Ne, že bych si to tak přál, prostě to dělám. Dělám to už dost dlouho na to, abych v tom vynikal. Pořád něco odkládám a tak i když je spousta věcí, které je potřeba udělat, vždycky si najdu něco dalšího, co je taky třeba udělat abych nemusel dělat to, do čeho se mi nechce.

Proč vám to říkám? Protože taky nejspíš občas něco odložíte. Možná se jen chcete vyhnout konfrontaci. A nebo se možná chcete držet svého obvyklého denního pořádku a odkládáte úkol, který by mohl změnit a narušit váš předvídatelný svět. Nebo se bojíte toho, co se stane, když uděláte změnu a ztratíte kontrolu nad světem tak, jak ho znáte. Nebo se možná jen bráníte zjistit nějakou zdravotní okolost, která by mohla být nepříjemná nebo by změnila váš život. Je spousta důvodů, proč občas sklouzneme do odkládání. Koneckonců, všichni jsme k tomuto prokletí odkládání náchylní.

pátek, 22 červen 2007 14:30

Sbohem svým zklamaným očím

Napsal(a)
Sbohem svým zklamaným očímPřed třiceti lety si se mnou táta sedl a začal se mi omlouvat. Měl jsem tenkrát těsně před maturitou. Bojoval se skutečností toho, že sám sebe zklamal v roli otce. Dokázal si připomínat selhání, na která jsem si vůbec nepamatoval, ale chtěl pročistit vzduch a vyjasnit si věci, které mu ležely na srdci. Chtěl, abych věděl, že mě miluje, ale že se v sobě zklamal, v tom, jak mě vedl k dospělosti, jak byl mým příkladem, jak mě připravil pro samostatný život. Měl zklamané oči.
pátek, 22 červen 2007 14:25

Jednotvárné, zničující vedro

Napsal(a)

sucho"Aby jejich srdce spojená v lásce byla potěšena..." Koloským 2:2

Pozdní červenec ve středním Texasu je horký, suchý a stejný den co den co den co den. Co kdysi bývalo zelené je teď žluté a na cestě k hnědé. Co bylo kdysi blátivé a vlhké je teď suché, tvrdé a popraskané. Prožíváme dny jednotvárného, zničujícího vedra. Televizní předpověď počasí je k ničemu: Horko, šance, že bude pršet 10% (nebo méně) - UV záření 10 (největší nebezpečí). Zítřejší předpověď? Repete, to samé, pořád to stejné. I když nežijete na místě, kde to v létě takhle vypadá, můžete si představit a pochopit, jak nudné, únavné a otravné tyto dny mohou být.

pátek, 22 červen 2007 14:16

Radost svítání

Napsal(a)
Radost svítáníPro mne, jako mladého muže, to byla nejhorší noc života! Horší než probdít celou noc kvůli bolení břicha. Horší, než vykouřit dvacet levných cigaret, abych udělal dojem na kamaráda z vysoké školy. Horší, než mrznou a klepat se když jsme jeli na lovecký výlet. Byla to nejhorší noc mého života... tečka.

Můj dědeček prožíval poslední dny svého života, umíral na rakovinu. Přijel jsem ho navštívit do nemocnice. Po tříhodinové návštěvě jsem zavolal domů a řekl jsem, že cítím, že mám zůstat s dědou v nemocnici přes noc. Měl strach. Cítil se osamělý. A nejdůležitější ze všeho bylo, že mne o to děda požádal. Jeho oči mi řekly, že to budou naše poslední společné chvíle.

pátek, 22 červen 2007 14:10

Tuhé zimní mrazy

Napsal(a)
Tuhé zimní mrazyJakub 1:2-4 Považujte to jen za radost, bratři moji, když upadáte do různých zkoušek, víte přece, že zkoušení vaší víry působí vytrvalost. Nechte však vytrvalost plně působit, abyste byli dokonalí a úplní a neměli žádný nedostatek.

Máte rádi zimu? Za ta léta jsem se zjistil, že jsou zimní lidé a letní lidé. Někdo má raději zimu, někdo horko. Já jsem asi jedním z těch letních lidí. Studené počasí nemám rád. Takže když přejde první mráz, mám příležitost o tom trošku přemýšlet. Překvapilo mne, že existují zajímavé podobnosti v tom, jak se vypořádat s dlouhým, těžkým, chladným obdobím a jak se vypořádat s obdobím zkoušek, pokušení a nepříjemností.

pátek, 22 červen 2007 14:05

Pozadu

Napsal(a)
PozaduTam, kde bydlím, už začíná zima. Ráno je tráva pokrytá jinovatkou. Listy opadávají a poletují po hnědnoucí trávě. S každou frontální změnou fouká severní vítr. Tažní ptáci zdobí nebe jako vlající stuhy.

Moc rád se dívám na husy, když táhnou k jihu. Jejich formace ve tvaru písmene "V", rytmické pohyby, střídání vedoucí husy a soulad hejna při změně směru mi berou dech. Takže když mi jedno hejno nedávno přeletělo nad hlavou, zastavil jsem se a sledoval jak si to míří ke svým jižním mokřinám. A potom mé oko zachytilo něco neobvyklého. Dlouho poté, co mi hejno, které jsem sledoval, zmizelo z očí, jedna husa letěla co jí síly stačily aby dohonila ostatní ptáky. Letěla stejnou cestou. Mnohem rychleji mávala křídly, ale přitom jsem si nebyl jistý, jestli vůbec letí rychleji než letělo hejno. Byla to husa, která zůstala pozadu. Nevím, jestli kdy své hejno dohonila.

pátek, 22 červen 2007 09:54

Noční světlo

Napsal(a)
Noční světloNevím, jak vás, ale mě napadají ty "nejlepší myšlenky" chvíli před tím, než usnu. A přitom jsem se v té zemi mezi bděním a spánkem vždy tradičně rozhodoval, že nevstanu a nezapíšu si to. "Ráno si na to vzpomenu!" vesele si říkám, když si dávám svolení upadnout do hlubokého spánku. Problém je, že když se ráno probudím, nikdy si na tyhle "hvězdné" pohledy na život, "neuvěřitelné" nápady na kázání, nebo "fantastické" články na web Heartlight, nemůžu vzpomenout. Něco ve světle svítání mi způsobuje trvalou a hlubokou ztrátu paměti! Moje odkládání a touha po spánku tak porazí dobré úmysly v mém srdci a dobré nápady v mé hlavě.
pátek, 22 červen 2007 09:48

Na okraji

Napsal(a)
Na okrajiZatímco naší zemí procházela pozdní jarní bouřková fronta, šli jsme do nejvnitřnější a nejpevnější části našeho domu. Světla zhasla. Skučel vítr. Do střechy začaly bušit kroupy. Přívaly deště nám s rámusem dopadaly na okna, zatímco poryvy větru rachotily okenicemi a cloumaly stromy. Po pár hodinách temnoty a zvuku vzdálených sirén znovu začal jít proud a my jsme se uložili k spánku. "Jenom další bouřka," řekli jsme si. OMYL!

Když ranní světlo odhalilo následky včerejší noční bouře, byli jsme v šoku. Všude byly spadané větve. Na předním dvorku na silnici ležel zřícený komín. Mnohým domům v sousedství chyběly střešní tašky. Ploty byly rozmetané po všech okolních zahradách. Po celé zemi byly vyvrácené stromy, poškozené domy, elektrické kabely, polámané a zohýbané reklamní billboardy. Nemluvíme tu o pár odvátých drobných, čerstvě zasazených stromečcích a sem tam nějaké té spadlé střešní tašce. Ne. Šlo tu o obrovskou, rozsáhlou škodu.